A je to tady... Prosinec, náš nejoblíbenější měsíc.
Těšení se na Ježíška, malinký strach z čerta, zvědavost, copak nám asi Mikuláš nadělí a spousta dalšího. To všechno jsme v prosinci prožili. Čtvrtého prosince slaví svátek všechny Barborky a jedna z pranostik říká, že by si svobodná děvčata měla uříznout třešňovou větvičku - Barborku, dát si jí do vázy a čekat, jestli do Štědrého dne vykvete. A protože má naše paní vychovatelka tradice ráda, přinesla nám pár větviček do třídy. My jsme si je dali do vázy a až do 20. prosince jsme je pozorovali. Bohužel nám do té doby nevykvetly, ale věříme, že příští rok už se to určitě povede
Jinak jsme celý prosinec tvořili, četli si, luštili si a dělali spoustu jiných činností ve vánočním duchu. Co nás ale nejvíce bavilo, bylo tvoření pro rodiče. Vyráběli jsme svíčky s potiskem, vánoční přání nebo třeba obří vločky z papírových sáčků. Do třídy jsme si vyrobili vánoční řetězy, koláže stromečků a také jsme si ozdobili perníčky, i když tedy jen papírové. Dokončili jsme také naše Včeličkové kalendáře, na kterých jsme průběžně pracovali.
A když se nám třeba nějaký ten den nechtělo tvořit, četli jsme si, jak se ve světě slaví Vánoce. A že to teda bylo zajímavé. Zjistili jsme, že někde nosí dárky například čarodějnice. To jsme teda koukali. A jak už jsme psali, naše paní vychovatelka má moc ráda tradice, takže jsme se každý den s nějakou tou tradicí seznámili. Některé jsme znali, a o některých jsme třeba vůbec nevěděli.
Co pro nás ale bylo úplně nejvíc (to říkáme u nás ve třídě )? Jednoznačně besídka pro rodiče. Tam jsme ukázali, co hezkého jsme si pro ně nacvičili a předali jsme jim také všechny vyrobené dárky. Svíčky, přáníčka a kalendáře na celý rok 2025.
Ani jsme se nenadáli a prosinec utekl jako voda.
Přejeme vám do roku 2025 jen to nejkrásnější.
Těšení se na Ježíška, malinký strach z čerta, zvědavost, copak nám asi Mikuláš nadělí a spousta dalšího. To všechno jsme v prosinci prožili. Čtvrtého prosince slaví svátek všechny Barborky a jedna z pranostik říká, že by si svobodná děvčata měla uříznout třešňovou větvičku - Barborku, dát si jí do vázy a čekat, jestli do Štědrého dne vykvete. A protože má naše paní vychovatelka tradice ráda, přinesla nám pár větviček do třídy. My jsme si je dali do vázy a až do 20. prosince jsme je pozorovali. Bohužel nám do té doby nevykvetly, ale věříme, že příští rok už se to určitě povede
Jinak jsme celý prosinec tvořili, četli si, luštili si a dělali spoustu jiných činností ve vánočním duchu. Co nás ale nejvíce bavilo, bylo tvoření pro rodiče. Vyráběli jsme svíčky s potiskem, vánoční přání nebo třeba obří vločky z papírových sáčků. Do třídy jsme si vyrobili vánoční řetězy, koláže stromečků a také jsme si ozdobili perníčky, i když tedy jen papírové. Dokončili jsme také naše Včeličkové kalendáře, na kterých jsme průběžně pracovali.
A když se nám třeba nějaký ten den nechtělo tvořit, četli jsme si, jak se ve světě slaví Vánoce. A že to teda bylo zajímavé. Zjistili jsme, že někde nosí dárky například čarodějnice. To jsme teda koukali. A jak už jsme psali, naše paní vychovatelka má moc ráda tradice, takže jsme se každý den s nějakou tou tradicí seznámili. Některé jsme znali, a o některých jsme třeba vůbec nevěděli.
Co pro nás ale bylo úplně nejvíc (to říkáme u nás ve třídě )? Jednoznačně besídka pro rodiče. Tam jsme ukázali, co hezkého jsme si pro ně nacvičili a předali jsme jim také všechny vyrobené dárky. Svíčky, přáníčka a kalendáře na celý rok 2025.
Ani jsme se nenadáli a prosinec utekl jako voda.
Přejeme vám do roku 2025 jen to nejkrásnější.
Včeličky s paní vychovatelkou
